Reklama
 
Blog | Matěj Hollan

Hejkal na Šumavě

K utlumení kůrovcové kalamity dojde podle známých dat i predikčních modelů po cca pěti, maximálně několika málo více letech zcela samovolně. Pro sebezviditelnění politika je proto nejlépe, pokud začne proti kůrovci „bojovat” těsně před odezněním gradace, tj. po cca 3–4 letech od jejího začátku. Ať zvolí jakýkoliv způsob boje, třeba zaříkávání přizvanými africkými šamany, má velkou šanci na „úspěch” – na to, že v nejbližších letech kůrovcová kalamita odezní. Stanovisko pracovníků Centra pro výzkum biodiverzity k otázce regulace kůrovcové gradace v Šumavském národním parku, které sepsalo několik pracovišť Akademie věd či Karlovy a Masarykovy univerzity. Stanovsko reprezentuje pohled celkem 1200 vědců z 65 zemí světa (dohromady mají titulů určitě víc, než Klaus čestných doktorátů!).

 

Území, kde se nyní vede „boj“ mezi těžaři, správci NP Šumava, policií a blokádníky, je dle mnoha vědců přírodně velice cenné a plošné kácení v něm povede k rozvratu tamějšího ekosystému. Je to území s přirozenou či skoro přirozenou skladbou vegetace, horskou podmáčenou smrčinou. Krom výše zmíněného Centra pro výzkum biodiverzity to tvrdí např. dvaadvacet členů Stínové vědecké rady NP Šumava, které Stráský hned po instalaci do čela národního parku vyhodil… Z jejich aktuálního prohlášení: „Podporujeme efektivní a opodstatněné zásahy proti kůrovci, ale vytěžením lokality u Ptačího potoka dojde k poškození unikátního ekosystému horského lesa, aniž by se šíření kůrovce do nižších poloh zabránilo. Ptačí potok se totiž nachází již za současnou linií šíření kůrovce.

Boj u Ptačího potoka se vede, poněvadž Stráský byl do úřadu instalován se zadáním „nekecat, kácet!“. Jak Chalupa, tak Stráský dialog někde jsem kdysi četl, že je to prý základ demokracie nebo co striktně odmítali a od začátku se na tento boj těšili: Napadených stromů je dle Stráského nyní na Šumavě 60.000. V naprosté většině by jejich kácení nikomu z přírodovědců obzvlášť nevadilo. Stráský s Chalupou však natruc šli do jedné z nejcennějších lokalit, u Ptačího potoka, aby vyvolali tento osobní drsný střet.

Pozornosti by nemělo v tomto kontextu ujít, že shodou okolností jsou poražené smrky nakráceny přesně na délku 4,1 m, která akorát zrovna pasuje na korbu náklaďáku. Kvízová otázka je proč, když Stráský tvrdí, že dřevo není určeno k odvozu ni k prodeji.

Reklama

Pokud z výše či níže uvedených argumentů naznáte, že občanský nepokoj je důvodný, ať už kvůli likvidování velice cenné přírody, nebo kvůli cílené likvidaci právního státu, přijeďte prosím. Jedině zapojením mnoha lidí přímo na místě je možné přimět Stráského s Chalupou vypnout pily a jednat o budoucnosti Národního parku kultivovanějším způsobem. Kontaktní osobou je Katka Petrášová, 774628627, po víkendu Jan Piňos, 725441238, 720552888.  

Nemůžete-li přijet osobně, napište, prosím, email premiérovi, předchystaný Českou ornitologickou společností, nebo podpořte aktuální výzvu Hnutí Duha.

Já bych všechny ty zákony zrušila…

V případě, že by nebyla Šumava ze zákona národní park, mohlo by se tu kácet jak o život. Ve II. zónách NP je to i tak ve větším rozsahu možné, ale pouze za předpokladu získání zákonných výjimek. Stráský potřebné výjimky nemá. Opakovaně do médií prohlašoval, že na zákon kašle. V dopise biologovi Mojmírovi Vlašínovi uvedl, že si už o výjimky požádal…tzn., že je opravdu nemá.


Stráský v souvislosti s těžbou veřejnosti tvrdí, že se nejedná o „intenzivní“ těžbu, ale jen o těžbu „výběrovou“. Skutečnost je taková, že se kácí jeden strom vedle druhého, a to bez ohledu na to, jestli v něm je kůrovec, nebo není, viz video Šumavský masakr motorovou pilou.

Důvod, proč ČIŽP (Česká inspekce životního prostředí) Stráského postup postup posvětila, je patrně ten, že s ním hraje hru, že kácení velikých holin není použití intenzivní technologie ve smyslu zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, § 16, odst. 1, písm. a): „Na celém území národních parků je zakázáno a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch“. Ony „intenzivní technologie“ se nedefinují jen použitím harvestoru, ale i rozsahem – i kdyby káceli dřevorubci stromy slanečkem a vytvářeli u toho veliké holiny, byl by to intenzivní zásah „způsobující podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a fci ekosystémů“.

No a i kdyby měl Stráský tuto výjimku z intenzivních technologií, nemá výjimku na biotu čtyř druhů chráněných ptáků, tetřeva hlušce, datlíka tříprstého, sýce rousného a kulíška nejmenšího. ČIŽP se ve svém stanovisku vyjadřuje jen k jednomu z ptáků, k tetřevovi hlušcovi.  …Ekologové často vyhrávají soudní pře týkající se staveb dopravních komunikací skrze různé „ještěrky“. Zákonem chráněné „ještěrky“ tam totiž opravdu bývají a veřejná správa má povinnost sjednat si patřičnou výjimku. Stát ale bere své vlastní zákony jako zbytečné zdržování a na získávání výjimek se prostě vykašle. Momentálně je na Šumavě opravdu hodně přírodovědců (botaniků, dendrologů, ornitologů, mykologů, entomologů), takže lze důvodně předpokládat, že si ty chráněné organismy  nevycucali z palce.

Za třetí nemá Stráský zpracovanou speciální EIA (posouzení vlivu na životní prostředí) na Naturu 2000 (ptačí oblasti). Správa NP Šumava si jen nechala napsat papír, že tento rozsáhlý zásah do území Natura 2000 není „záměr“ dle zákona č. 101/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Podle docenta Katedry práva životního prostředí na pražské právnické fakultě UK, Vojtěcha Stejskala, zásah proti kůrovci v oblasti vyhlášené Ptačí oblasti Šumava „záměrem“, který plně naplňuje dikci zákona, nejen o ochraně přírody a krajiny, ale i evropské směrnice o stanovištích, je. Vyvozuji to také: Dle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí musí proběhnout zjišťovací řízení v případě „trvalého nebo dočasného odlesnění plochy od 5 do 25 ha“. V předmětné lokalitě se kácí desítky hektarů. Je zřetelným obcházením zákona, pokud se Stráský tváří, že vykácí 4,99 ha, pak nechá „jeden“ řádek stromů a zkrosí dalších 4,99 ha. Ostatně soudím, že konkrétní souvislé hoĺiny dosáhly, nebo postupně dosáhnou, pěti hektarů (tj. čtverec o straně cca 220 m), a jedná se proto o přímé, „neokecatelné“ překročení zákona.


Je to celé taková klasická česká hra na blbějšího. Že černá není úplně černá, že je vlastně šedá, tzn. že v sobě obsahuje bílou, takže není nepravda ji bílou nazývat.

Lidé ze Správy NP Šumava, kteří se pohybují v terénu, velmi „diplomaticky“ přiznávají, že postup jejich šéfa je na vodě. Jeden ze zaměstnanců Správy mi mezi čtyřma očima řekl, že zatím, než rozhodne soud, jsou v právu… Pak mi popřál hodně štěstí a nabídl repelent.

Deset dvacet třicet, už jdu

Stráský od pondělí do pátku vytěžoval policii (pořádkovou jednotku), která zasahuje každý den na místě v počtu cca 60 ks. Dle osobního vyjádření několika policistů je to hrubě nebaví, protože jejich zaměstnání a kvalifikace je honit zločince, ne hrát s lidmi, co ničemu neškodí, na babu.


Pak je zde skupina mlátiček, jež se vyžívají ve škrcení lidí a jiných „hmatech a chvatech“. Ve čtvrtek jednomu „trubkaři“ (člověk, co stojí/leží u stromu a má ruce sepnuté karabinami v železné trubce, kterou policie jen dost těžko rozřezává) policajt když u trubkaře nebyl zrovna nikdo z nás – vyhrožoval, že až ho potká někde v civilu, že ho zabije.


Policie není schopna (ochotna) zajistit na místě bezpečnost. Nevadí ji, když těžaři kácí těsně vedle stojících lidí či trubkařů.

Trestní oznámení jsou na Stráského za přiznané ignorování zákona podána už dva měsíce. Policie to stále „vyšetřuje“. Když však pískne Stráský, desítky policistů jsou na místě do půl hodiny a mají jasno. Ve čtvrtek nám jeden policajt sdělil, že Stráský prostě postupuje v souladu se zákonem a že má dle zákona povinnost kácet.

Kdo z vás tady na hejkaly nevěří

Celá tato místy dosti násilná taškařice má mimořádně hloupý kontext: Stráský odůvodňuje potřebu kácení ochranou obecního majetku obce Kašperské hory. Ten je od inkriminovaného místa vzdálen několik kilometrů. Akční rádius kůrovce je však maximálně 500 metrů. Česky např. v referátu Dr. Hansjochena Schrötera z Lesního pokusného a výzkumného ústavu Baden-Württemberg, Freiburg: „Z výzkumu v přírodních rezervacích („Bannwälder“) na Badensko-Würtembersku, které jsou obdobou bavorských přírodních rezervací („Naturwaldreservate“), se dá vyvodit, že v okruhu asi 500 m okolo zkoumaných oblastí přirozeného lesa, ve kterých nejsou prováděny zásahy proti kůrovci, je prokazatelný vliv v podobě zvýšeného množství poškozeného dřeva. Ve vzdálenostech větších než 500 m je tento vliv zanedbatelný. Tvrdí to dokonce oficiální stránky NP Šumava v tiskové zprávě z roku 2009. Současný „management“ národního parku, Stráský s Mánkem, zakládá své názory  na základě nichž lítají miliony ze státních peněz  na tvrzení lesníků, kteří „na vlastní oči viděli, jak kůrovec doletěl 12 km“.

Aby toho nebylo málo, v poslední době se navíc proslýchá, že se na Šumavě chystá nekompromisní zátah na hejkala. Vidělo ho zde na vlastní oči již několik dřevorubců.

———————————-

Vyjádření vědců:

Stanovisko pracovníků Centra pro výzkum biodiverzity k otázce regulace kůrovcové gradace v Šumavském národním parku

Tisková zpráva Stínové vědecké rady NP Šumava

Prohlášení Karla Matějky, člena Stínové věděcké rady

Otevřený dopis České společnosti pro ekologii

Co můžete aktuálně podepsat…

Šumavská výzva Hnutí Duha

Dopis premiéru Nečasovi České ornitologické společnosti

starší:

Výzva ministrovi Chalupovi na stránkách Šumavapro

Otevřený dopis České společnosti pro ekologii

Pohledy blogerů na vztah místních k šumavskému národnímu parku:

Adam Mydlář, Několik vět o Šumavě: „A vy Šumavané? Chopte se příležitosti, využijte toho, že zde máte národní park, ve kterém se odehrává malý zázrak znovuzrození, jedinečný experiment, finanční zlatá žíla. Turisté a ne jen ti čeští dychtí po zajímavém příběhu, po tom co jinde není. Udělejte z toho, co považujete za svou slabinu výhodu. Turisté k vám budou jezdit pravidelně. Sami si budou chtít na vlastní oči ověřit, jak se lesu daří po 1, 5, 10 letech od jejich poslední návštěvy.“

František Nejedlý, Kritický pohled by na Šumavě neškodil: „Druhý názor, který zastávají politici v čele místních obcí, ODS a ČSSD, říká, že je nutno kácet. Jinak bude místní příroda zničena a obce tím pádem poškozeny. Mají prý své vlastní vědce. Jde však o tvrzení nepodložená prakticky ničím. Argument „my zde ale žijeme dvacet let,“ neobstojí. Stane se ze mě snad tím, že žiji dvacet let v blízkosti přírody, přírodovědec? Já žiji dvacet let blízko nemocnice a jsem snad lékař?“

Pro otrlé – názory našich čelních představitelů na právní stát, projevy občanské společnosti a ochranu přírody, resp. přírodu obecně 22 let po revoluci:

Václav Klaus, prezident: „Kde vidím v současnosti ve světě její největší ohrožení – vidím je v enviromentalismu a v odnárodňování států a v přechodu ke globálnímu (a evropskému) vládnutí. Těchto dvou věcí se já bojím více než Al Kaidy. Jestli mi někdo z mých čtenářů nerozumí, pak přeposílám SMS, která mi právě při psaní této věty přišla: „Ekologičtí aktivisté se na Šumavě zavěsili v sítích do korun stromů napadených kůrovcem. Brání jejich kácení.“ Snad už k tomu není třeba nic dodávat.“ 


 

 

 

 

 

 

 

 

Tomáš Chalupa, ODS, ministr životního prostředí: „Šumavu nelze ponechat na pospas kůrovci, jak to činili mí zelení předchůdci. Důsledkem je pouze zničení rozsáhlých ploch šumavských lesů, tedy poškození nejen soukromého, obecního a státního majetku, ale hlavně přírody jako takové. Jsem přesvědčen, že s kůrovcem musíme rozumě bojovat, ne ho chránit. Naopak – chránit máme šumavskou přírodu, a to před každým a vším, co ji ničí. Plně chápu a rozumím rozhořčení místních lidí i jejich volených zástupců. Děkuji všem, kteří se slušným a korektním způsobem podílejí na řešení této složité situace.“

 

 

 

Jiří Zimola, ČSSD, stínový ministr životního prostředí: „Fáze, ve které se spor nyní nachází, je z mnoha pohledů nešťastná, a to nejen pro ekology. Snad už si to i ti, kteří se chtěli zviditelnit, uvědomují. Snad už vidí, že svým vystupováním škodí zejména sami sobě. Je třeba si uvědomit, že kůrovec nepočká, až se lidé dohodnou, ale vylétá každým dnem a rozšiřuje plochy mrtvého lesa národního parku. K současné vyhrocené situaci u Ptačího potoka na Šumavě chci zopakovat starou známou pravdu, že zákony musí platit pro všechny. Právní kličky v tom smyslu, že někteří aktivisté mají protesty v této oblasti zakázány a jiní ne, nic nevyřeší.“

 Kateřina Konečná, KSČM, poslankyně, stínová ministryně životního prostředí: Hnutí Duha nám tak v posledních týdnech předvedlo praktickou ukázku jeho představy o demokracii a o občanské společnosti. Společnosti, ve které budou jednotlivci dodržovat pouze ty zákony, které jim vyhovují. Společnosti, ve které mohou jednotlivci beztrestně poškozovat cizí majetek a omezovat cizí práva. Je bohužel potřeba konstatovat, že činnost tohoto hnutí je dlouhodobě financována mimo jiné také z prostředků Ministerstva životního prostředí, které dnes „sklízí plody práce“ svých bývalých vedení. Demagogické a nesmyslné zneužívání institutu druhové ochrany, které se bohužel vyskytuje stále častěji nejen na Šumavě, ale na celém území České republiky, může být důvodem k zásadním úpravám zákona.“

Petr Pithart, KDU – ČSL, senátor: „Opakuji znovu a znovu, že v úmyslu nás zakladatelů Národního parku Šumava před 20 lety nebylo experimentovat, ale zachovat ráz šumavské krajiny. To snad není málo! Tak jsme to také do dosud platného a účinného vládního nařízení napsali. Z toho plynulo a plyne, že rozsah pásma, kde se nezasahuje, může být jen a jen takový, aby ráz krajiny neohrozil. Se stále se šířící měsíční krajinou na nejkrásnějších místech Šumavy mě nemůže smířit skutečnost, že zpod hektarů trčících pahýlů vyrůstá zase jen ten samý stejnorodý, stejnověký les synáčci a dcerušky smrků, zasazených před 100, 150 lety.“

Jitka Chalánková, TOP 09, členka sněmovního Výboru pro evropské záležitosti: „Především se musí v lese správně hospodařit, protože správnou prácí našich předků, kteří hospodařili po generace na územích, která jsou dnes chráněna, vznikla velmi cenná území s rozmanitostí druhů. Pokud bezzásahová území, tak jen ve velmi omezené rozsahu. Kůrovec ponechán nikdy nezmizí. Domnívám se, že naši předkové v lesním i polním hospodaření znali mnohé postupy lépe než Evropská komise. Teď se jen musí vrátit vztah k půdě a svěřenému majetku a hospodaření.

Přemysl Sobotka, ODS, 1. místopředseda Senátu: Jsem velmi znepokojen postojem aktivistů na Šumavě. Neúcta k zákonům, stanovisku soudu a neuznávání mezinárodní smlouvy, protiprávní chování, kdy se aktivisté pohybují v 1. zóně národního parku mimo vyznačené cesty, signalizují, že extremistické postoje jsou základem jejich chování. Dle mého aktivistům nejde primárně o přírodu, ale o vlastní zviditelnění. Nikomu neberu jeho názory, ale svým chováním aktivisté překračují všechna pravidla demokratické společnosti a to je pro mě nepřijatelné.

Tomáš Jirsa, ODS, senátor: „Kdyby měla Evropská komise rozhodovat o tom, zda můžeme ve své zemi na základě vlastních právních předpisů kácet své stromy, budu první, kdo bude iniciovat referendum o vystoupení z Evropské unie. To už by fakt bylo absurdní, aby nám nařizovali i takové věci. Ale než se Brusel rozkouká, stejně budou kůrovcem zamořené stromy vykácené. A ta sebranka, co tam nelegálně brání kácení, je banda profesionálních protestujících anarchistů, kteří se již přivazovali třeba k Temelínu. Jsou to blázni a všichni jsou z nich tady nešťastní. Obyvatelé Šumavy i starostové správně říkají, že než aby nám tady vládli ekoteroristé a udělali si ze Šumavy místo pro své zvrácené experimenty a dostávání státních peněz, tak je lepší národní park zrušit.

Pavel Eybert, ODS, místopředseda senátního výboru pro životní prostředí: „Zasahování Bruselu není správné, ale kdyby u nás nebyli práskači, tak by si toho ani nevšimli.

Jaroslav Doubrava, Severočeši.cz, senátor, člen evropského výboru: „Ekoteroristé popírající zákony a hlásající svou jedinou pravdu nám chtějí diktovat, co mám dělat. Vládu jedné pravdy jsme tu již ale měli. Navíc pak na nás ještě žalují v Bruselu. Takové udavače, kteří chodili práskat na svou zemi tu do Vídně, tu do Berlína, jsme tu již v minulosti měli. Říkalo se jim kolaboranti.

David Šeich, ODS, místopředseda zahraničního výboru sněmovny: „Za snahou zasahovat do takto absurdních témat vidím neustávají práskačské aktivity některých skupin z ČR směrem do Bruselu i snahu ušetřit prostředky například zastavením fondů EU České republice a získat finance na krachují Řecko.

 

Jan Bauer, ODS, předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti: „Evropská unie neboli Unie dluhů by měla hlavně řešit kritickou finanční situaci a nekonkurenceschopnost některých států a nemotá se do vnitřních věcí členských států potažmo Šumavy. To, co tam dlouhodobě předvádějí takzvaní ekologové, je příšerné a mohlo by se to ukázkově vyučovat v EU jako příklad, jak příroda chránit nemá.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama