Reklama
 
Blog | Matěj Hollan

Když se kácí zákony, létají aktivisté. Boj proti právnímu státu motorovou pilou

Snažím se usilovat „jen“ o to, abychom z jedné nesvobody nepřešli moc rychle do nesvobody jiné, abychom z jedné nedemokracie (říkalo se jí lidová demokracie) nepřešli téměř plynule do jiné nedemokracie, které se říká postdemokracie nebo také právní (nebo spíše soudcokratický) stát.“ Tato slova vyřkl prezident republiky 3. června. Co na tom, že se jedná o výrok v kategorickém rozporu s Ústavou – ta v Preambuli a Článku 1, odst. 1, zmiňuje právní stát jako úplně to nejzákladnější: „(1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.“ Vládnoucí „koalice rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a boje proti korupci“ boj proti právnímu státu bezmezně podporuje a sama je v první linii. Ta se momentálně nachází na Šumavě, u Modravy, v oblasti Ptačího potoka, kde ředitel NP Šumava, Jan Stráský, za mohutné podpory ministra životního prostřední Chalupy, premiéra Nečase, prezidenta Klause a tiché podpory vládních i opozičních stran vyhlásil svatý boj proti kůrovci, při němž se nebude zdržovat něčím tak zbytečným, jako jsou zákony.

 

Souboj o charakter Šumavy, zda zachovat národní park tak, jak je tento pojem chápán v mezinárodním kontextu, nebo zda z něj vytvořit klasický hospodářský les (lesní závod), má dvě roviny.

Příroda v televizi

První je ideologická a legitimní. Legitimní je snažit se zrušit NP Šumava, zrušit patřičná ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zrušit Naturu 2000 a Šumavu následně vykácet, vytěžit a vytvořit z ní jeden velký sjezdovkový areál (pozn.:nadsázka, všude sjezdovky nebudou – po rašeliništích a kamenných polích se blbě lyžuje). Tento ideologický boj lze vést na úrovni parlamentu a víceméně férovými metodami usilovat o změnu současných zákonů. Jisté je, že mnoho lidí, například já, bude dělat maximum proto, aby ochrana přírody a krajiny zůstala v právním řádu ČR, neřkuli celé EU, zachována, naopak, aby byl akcent na ni zvyšován. Pokud tento boj prohrajeme, pralesy na Šumavě budou moci být legálně vykáceny a nám nezbyde než utéci do nějaké civilizované země, kde si něčeho tak přízemního jako je příroda váží. Důvodně se totiž domnívám, že kvalita ochrany přírody jde ruku v ruce s kvalitou demokracie obecně.

Ideové důvody pro důslednou ochranu přírody v národních parcích a pro důsledné nezasahování do přírodních dějů v nich jsou jednoduché: co dokáže člověk vidíme v dobrém i zlém všude jinde. Co dokáže příroda sama, se však můžem leda tak dočíst v kníze nebo vidět v National Geographic. A nebo právě v I. či II. zónách národních parků. Opravdu mě nevadí, že větší či menší část lesa uschne, když na příkladu Bavorského národního parku (Bayerischer Wald) na druhé straně hranic lze již dnes  sledovat impozantní  vznik nového lesa pod kmeny stojících suchých stromů či na kmenech stromů padlých. Nevadí mi, že do některých míst se mohu podívat jen určitou část roku, a nebo po dlouhou dobu vůbec. Do budovy parlamentu taky nemám nonstop přístup. Chápu, že místním obyvatelům se pohled na suchý les nemusí líbit, ale jsem přesvědčen, že za deset patnáct let bude jejich pohled úplně jiný – to, když zjistí, jak se mladému lesu daří.

Reklama

 

Napřed kůrovec, potom zákon

Nicméně dnes je snad ještě důležitější rovina druhá: Respektování zákonů samotným státem. Z hlediska této roviny je konání Správy NP Šumava nelegální, proto je legitimní tomuto otevřeně prohlašovanému porušování zákonů zabraňovat – myšlením, slovy i činy.

Ředitel NP Šumava, Jan Stráský, od začátku svého působení ve funkci prohlašuje, že ho zákony (právní předpisy) nezajímají. 6. května 2011 Stráský uvedl: „I přes fakt, že nebylo správní řízení ukončeno, jsem nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod a to vč. využití biocidů na otrávené lapáky a trojnožky. Vzhledem k tomu, že jsem převzal řízení národního parku v situaci, kdy je na celém území parku díky přemnožení kůrovce kalamitní stav, je mojí zákonnou povinností realizovat všechna opatření proti kůrovci tak, abych předešel vzniku škod na majetku ve vlastnictví státu a na majetcích sousedních vlastníků lesů. (…) K tomuto postupu jsem vydal pokyn, aby v nezbytně nutné míře byly tyto přípravky použity a nedošlo tak ke vzniku škod na lesních porostech, a to i přesto, že správní řízení k udělení této výjimky, dosud nebylo ukončeno.

Na tiskové konferenci 19. července dle novinářů řekl (parafrázuji): „Zákon o ochraně přírody a krajiny je příliš komplikovaný a Správě NP Šumava svazuje ruce. Proto ho Správa NP Šumava nebude při boji proti kůrovci dodržovat.

Konkértně v oblasti Ptačího potoka Správa NP Šumava ignoruje, že při větším zásahu v II. zóně musí dostat ve správním řízení výjimku (v této malé lokalitě se má vykácet několik tisíc stromů). Stráský argumentuje, že tuto II. zónu svrchovaně prohlásil za zásahovou, tudíž že výjimku nepotřebuje. A) zákon žádný zásahový/bezzásahový režim II. zón nezná a nějaký vnitřní předpis nemůže jít nad zákon, B) i když je zóna dle Stráského „zásahová“, znamená to toliko to, že se zde může ve větším rozsahu kácet (protože je to II. zóna) – ale pouze po případném obdržení oné výjimky! Dále je potřeba výjimku pro kácení, protože zde žijí chráněné druhy ptáků – tetřev hlušec, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší a sýc rousný. Že zde tito ptáci žijí, nepopírá ani Stráský. (Pozn.: Jedná o chráněné ptactvo v národním parku, který byl vyhlášen právě a pouze z důvodu ochrany přírody). A za třetí nemá Správa NP Šumava udělanou tzv. naturovou EIA – posouzení dopadů na životní prostředí v lokalitách Natura 2000.

Žít v normálním státě, vteřinu po té, co státní úředník některou z výše uvedených formulací vyřkne či skutků udělá, by byl odvolán. Chalupa však Stráskému držením ve funkci vyjadřuje plné politické krytí. Žít v normálním státě, v případě nekonání ministra by premiér požádal prezidenta o jeho odvolání. Žít v normálním státě, s tímto zoufalým stavem by se něco pokoušeli udělat zástupci koaličních stran. (Stínový) předseda TOP09, Karel Schwarzenberg, mi na nedávný otevřený dopis však odpověděl: „Vážený pane, děkuji Vám za Váš e-mail. Bohužel, v koalici má každá strana právo postavit své kandidáty. Mám jiný názor na životní prostředí než ministr Chalupa. My jsme usilovali o ministerstvo životního prostředí, bohužel jsme ho nedostali. Co se týče reforem, jsem přesvědčen, že jsou třeba, bez nich se neobejdeme. Chápu Vaší kritiku, ale není alternativa, musíme se s tím smířit. A prezident tomu nadšeně tleská, protože právní stát je dle něho stejné zlo jako lidově demokratický stát.

 

Hoši a holky od Ptačího potoka

Je nepochybné, že „vláda práva“, ale dle hlubokého mlčení parlamentní opozice nejen ona, pomocí takovýchto věcí testuje, co ještě občané zkousnou. Naštěstí se jim nyní postavilo na osobní odpor alespoň několik desítek lidí. Z logiky věci jsou to většinou ekologové, ochránci přírody (vysokoškolští profesorové, právníci, zkušení „aktivisté“ i obyčejní milovníci přírody). Spí poblíž obce Modrava, vstávají každý den za úsvitu a přicházejí do místa činu, aby monitorovali, zda dřevorubci vyslaní Správou NP Šumava (ten pojem „správa“ je čím dál víc směšnější…) mají za úkol zákony kácet, nebo je jen loupat. V případě, že by Správa NP Šumava nezákonně kácela, hodlají jí v tom nenásilnou formou zabránit. Prozatím na to najaté dřevorubecké firmy „nevlítli“, tak je to taková úmorná zákopová válka – déšť, zima, vedro, muchničky. A krásná příroda všude kolem. (Viz fotogalerie Ludvíka Hradílka z Aktuálně.cz.) Jak to bude dlouho trvat, nikdo neví, snad ne více než několik týdnů. Zatím se lze dohadovat, zda policie dříve zatkne Stráského, na něhož je podáno již několik trestních oznámení, nebo zda naopak z místa odtáhne občany, kteří se postavili boji proti právnímu státu na odpor. 

 

S sebou

Máte-li rádi zachovalou přírodu nebo toužíte po tom, aby zde někdy skutečně vznikl právní stát, nebo snad obojí, přijeďte na Šumavu na týden, pár dnů, nebo klidně i jen na jeden den.

S sebou si vemte: spacák, karimatku, dle domluvy s níže uvedenými stan, teplé nepromokavé oblečení a boty, termosky, repelent proti hmyzu, který stejně nepomáhá, pomáhá jen kouřit, přezůvky a dobrou náladu…

Číslo na koordinátorku, Petru Švambergovou z Hnutí Duha, která Vám řekne přesnější údaje: 737318535. Nebo dojeďte prostě do Modravy (25 km od Sušice nebo Vimperku) a ozvěte se Honzovi Piňosovi – 725441238, 720552888, nebo Chrobákovi (Jaromír Bláha): 731463929. Pokud tuto bitvu o právní stát prohrajeme, tak taky za chvilu na tu Šumavu nemusí být vstup vůbec, žejo.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama