A bylo vymalováno. Tímto verdiktem český hazardní ráj de facto skončil, protože od 11. dubna mohou obce skutečně regulovat hazard, Ministerstvo financí je povinno ihned, bezodkladně jejich vyhlášky respektovat a hazardní přístroje rušit. Tečka.
Jak se dnes říká, je „politicky i lidsky“ pochopitelné, že provozovatelé hazardu a jejich Ministerstvo financí zkouší teď honem ještě uhájit, co se dá, a okamžitě po vynesení nálezu rozpoutali kampaň, že státu hrozí za rušení hazardu arbitráže a že se tímto soudním nálezem stát zbavuje zodpovědnosti a dává prostor „nelegálnímu“ hazardu – vzniku černých heren.
Tím chtějí zastrašit politiky a veřejnost a odradit obce od přísné regulace. Proto se pojďme na racio těchto argumentů podívat a ukažme si, že jsou to pokusy hodně nevydařené.
ARBITRÁŽE!!!
Prohrané arbitráže nemohou hrozit na základě těchto tří důvodů:
1. Loterní zákon přímo výslovně zmiňuje, že pokud se v průběhu času, byť i dodatečně, změní podmínky, například obce přijmou nové regulační vyhlášky – a obdoba této situace v důsledku aktuálního rozhodnutí Ústavního soudu nastala – bude jim muset státní orgán povolení pro jejich automaty okamžitě odebrat. Viz § 43, odst. 1: „Orgán, který loterii nebo jinou podobnou hru povolil, zruší povolení, jestliže nastanou nebo dodatečně vyjdou najevo okolnosti, pro které by nebylo možné loterii nebo jinou podobnou hru povolit, nebo se ukáže dodatečně, že údaje, na jejichž podkladě bylo povolení vydáno, jsou klamné.“ Tudíž přímo loterní zákon tuto situaci předvídá a podnikatele výslovně upozorňuje, že se s rizikem případného zmařením svých investic musí předem smířit. Provozování hazardu není totiž normální podnikání a proto pro něj normální podmínky a záruky neplatí. To Ústavní soud uvedl již ve svých starších nálezech z roku 2011.
2. Nikdo nemá právo na kompenzaci jakýchkoliv škod, pokud mu vznikly v důsledku protiústavního stavu. Právě a pouze protiústavnost části loterního zákona byla důvodem, proč soud část zákona zrušil.
3. Třetím důvodem, proč se Česká republika nemusí obávat mezinárodních arbitráží, je ten, že na ně mají právo pouze zahraniční firmy. A těm loterní zákon výslovně zakazuje v této branži podnikat, mimo provozovatelů kasin: „Povolení k provozování loterií a jiných podobných her může být vydáno pouze právnické osobě, která má sídlo na území České republiky. Povolení nelze vydat tuzemské právnické osobě se zahraniční majetkovou účastí ani právnické osobě, ve které má tato společnost majetkovou účast. Ustanovení věty druhé se nevztahuje na sázkové hry podle § 2 písm. i).“
Máme tedy celkem tři důvody, kdy jeden každý z nich by stačil na obranu státu před případnými snahami o arbitráže. Pro pořádek zmiňme, že když videoterminály zrušilo před několika lety Norsko, hazard se snažil u evropských soudů proti jednání Norska protestovat – bez úspěchu. Takže pokud chtějí čeští provozovatelé vyhodit pár mega na právníky a snažit se u nějakých mezinárodních soudních instancí o zvrácení rozhodnutí českého Ústavního soudu, nechť to klidně dělají. Je to lepší, než kdyby někde s partou kamarádu fetovali.
ČERNÉ HERNY!!!
Pod dohledem Ministerstva financí a Policie České republiky se v posledních měsících začal rozmáhat nový fenomén. Občanská sdružení Život je hra a Hraví dospělí začly otvírat nelegální herny, kde provozují automaty bez povolení a tedy v rozporu se zákonem. Tyto herny se nesnaží nijak skrývat, jsou třeba přímo na hlavním náměstí v Unhošti, tvrdí, že v nich mohou hrát jen členové těchto sdružení na základě jakési kartičky a svoji legitimitu opírají o jeden z paragrafů zákona o sdružování občanů, podle kterého mohou státní orgány do činnosti sdružení „zasahovat jen v mezích zákona“. Pokud vám přijde, že toto ustanovení nezakládá možnost provozovat nezákonně hazard, či ekvivalentně obchodovat s dětmi, máte bludišťáka!
Zákon o loteriích celkem dost jasně udává, § 1, odst. 1, že „provozování loterií a jiných podobných her je zakázáno, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem“. Na to navazuje § 4, odst. 1, dle kterého „loterie a jiné podobné hry mohou být provozovány pouze na základě povolení vydaného příslušným orgánem.“
Porušování zákona se příliš nevyplatí, je za ně stanovena sankce § 252 trestního zákoníku, neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry. Jde o trestný čin, pro který je vyloučena trestní odpovědnost právnických osob, tzn. nelze za něj potrestat přímo občanské sdružení, které hernu formálně provozuje. Trestní odpovědnost ovšem nesou fyzické osoby, které ji provozují fakticky. Trestní sazba se pohybuje v rozsahu od jednoho roku do deseti let. Samotné občanské sdružení se dopouští trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné platby (§ 240 trestního zákoníku), jelikož z nelegálně provozovaných automatů nejsou odváděny daně.
Zavřít herny i provozovatele je pro státní orgány triviální, protože porušování zákona je zde explicitní a neskrývané. Že Ministerstvo financí, finanční úřady a policie dávno všechny tyto pseudoherny nepozavíraly, je jen důsledek vědomého selhávání státu. Když se státu bude chtít, může tento problém vyřešit obratem, stejně, jako před pár lety zakročil proti syntetickým drogám. Návod, jak při zjištění „občanské“ herny postupovat, si můžete stáhnout z našich stránek.
Provozovatelé hazardu argumentují, že „černé herny“ vznikají tam, kde obec moc „legální“ hazard zregulovala. Takže – herny provozované občanským sdružením jsou třeba na Žižkově, kde je koncentrace „legálních“ heren asi největší na světě, podobně v celé Praze. Černé herny jsou tu zcela nezávisle na tom, jestli obec hazard reguluje nebo ne, a mohou dosud existovat jen díky benevolenci státních orgánů.
V cestě regulace hazardu tak žádná skutečná překážka nestojí, je to jen politická otázka – možnost regulace mají plně v rukou komunální politici, resp. voliči.
Pokud uznáte za vhodné, dejte mi prosím hlas v hlasování veřejnosti o Novinářskou cenu 2012: http://hlasovani.novinarskacena.cz/. Tuto cenu jsem ještě nezískal a moc bych ji chtěl.