Reklama
 
Blog | Matěj Hollan

Tesání do kamene Romana Onderky

Jako obvykle jsem seděl i ono odpoledne, ve středu 23. června, u počítače. A jako každý den jsem si dělal pomocí Googlu monitoring, co se kde šustlo o odsunu brněnského nádraží. Ten den to nevypadalo na žádnou bombou, první strana nalezených výsledků spočívala v odkazech typu „Sraz v 8.45 hod na zastávce autobusu č.43 u nádraží Brno...“. Jako starý praktik jsem však prohlédl i několik stránek dál a v jednom z odkazů se skrývalo upozornění, že dnes má přijet do Brna delegace z Evropského parlamentu, z výboru pro dopravu a turismus. Zbystřil jsem.

Musel jsem mít velké štěstí, protože den předtím na webu města Brna ještě nic podobného určitě nestálo, patrně to tam nedopatřením vyvěsili na poslední chvíli. Jednalo se o jednu ze zastávek na cestě europoslanců z dopravního výboru po střední Evropě a hlavním účelem, jak jsem zjistil následným telefonátem tiskovému mluvčímu, byla nalejvárna primátora Romana Onderky a zástupců státního investora (SŽDC), že nádraží je nutné odsunout a Evropa to musí financovat. Jednalo o prezentaci námi voleného a placeného představitele statutárního města Brna pro námi volené a placené europoslance (přijeli i čeští), přišlo nám tedy legitimní se této akce zúčastnit.

S přáteli, kteří jsou co se týče nutnosti odsunout nádraží podobného názoru jako já, jsme se proto hodili do gala, vytiskli pro europoslance v angličtině materiály informující o problematice brněnského železničního uzlu a šli jsme je přivítat před brněnský hotel International, kam zhruba o půl desáté večer přijeli vyslechnout si zmíněnou prezentaci.

Primátor Onderka zhruba během hodinového přednesu nastínil dopravní problematiku města Brna (jak ji vidí on), s akcentem na potřebu odsunout nádraží, pochlubil se vilou Tugendhat a zdůraznil, že Brno je nejhezčí město ve střední Evropě. Pak ale přišly na řadu otázky…

Reklama

Europoslanci se totiž, kupodivu, nechovali jako odevzdaní přikyvovači a kladli primátorovi dotěrné dotazy. Například proč si pan primátor myslí, že Evropa by měla dát peníze, v přepočtu cca 8 mld korun, zrovna na odsun nádraží. Podle Romana Onderky na to má Brno prostě morální právo a je prý zcela vnitřní věcí ČR, na co použije peníze, které má předběžně alokovány z EU v Operačním programu doprava. (Skutečnost je taková, že zrovna u dopravy si EU hlídá, na co peníze jdou, jelikož dopravní stavby mohou zásadně ovlivnit celoevropskou dopravu. Hypotetická zmršená přestavba významného železničního uzlu znemožní provézt vzniklým hrdlem dostatečný počet nákladních vlaků ap.)

S přibývajícími otázkami atmosféra postupně houstla, parafrázuji:

Europoslanec Cramer:

V roce 2004 se ve vašem městě uskutečnilo referendum, v němž odpůrci přesunu nádraží získali značnou většinu. Jak vysvětlíte v Evropě, že žádáte peníze na projekt, který není v souladu s názorem veřejnosti?

Primátor Onderka:

Vážený pane, představte si, že referenda se zúčastní tři lidi. Tři lidi. Také pak budete tvrdit, že pro se vyslovilo 100 % občanů? To referendum bylo neplatné! A já doufám, že v Bruselu ještě platí nějaké zákony!

(Pozn.: Tehdejší radnice, ODS a KDU-ČSL, vyzývala za naše peníze občany města Brna, aby se referenda neúčastnili a sabotovala referendum vyhlášením na termín mimo volby. Přesto došlo k urnám 24,9 % oprávněných voličů. Sociální demokracie naopak v této době prohlašovala, že chce nádraží v centru, vyzývala občany k účasti a ještě v roce 2007, při diskutování novely o místním referendu týkající se snížení minimální účasti pro závaznost výsledků z 50 na 35 %, dávala ČSSD jako vzorový případ sabotování referenda radnicí a následné neuznávání výsledku pro podlimitní účast právě Brno. Primátor města europoslancům ohledně referenda dále tvrdil, že dnes už poloha nádraží nikoho z Brňanů nezajímá, ač současná dosluhující radniční koalice vedená právě ČSSD ve své koaliční smlouvě tvrdí, že o zásadních otázkách rozvoje města vyhlásí referendum, jehož výsledky se bude řídit.)

Korunu však celému show Roman Onderka nasadil v samém závěru:

Já vám garantuji, že každý primátor, kdo bude na téhle židli sedět po mě, bude prosazovat odsun nádraží. Pokud se tento projekt nepodaří zrealizovat, tak já osobně zajistím, aby jména všech těch, kteří tento projekt zhatí, byla vytesána do kamene! A já vám garantuji, že do roka tu z nich nikdo nezůstane! Budou muset z města utéct, protože lidi by je jinak ukamenovali!

V duchu jsme se smáli na celé kolo. A smějeme se dodnes. Představa Romana Onderky, který do kamene tesá jména všech 67 440 voličů, kteří v referendu 2004 hlasovali proti odsunu (z celkových došlých 78 617), představa Onderky, který vytesává do kamene jména jako:

  • prof. Ing. arch. Ivan Ruller, emeritní děkan fakulty architektury VUT, nositel ceny města Brna;

  • doc. Ing. Josef Chybík, Csc., emeritní děkan stejné fakulty;

  • Ing. František Menšík, patrně nejuznávanější český „mostař“;

  • Ing. Arch. Viktor Rudiš, nositel ceny města Brna;

  • prof. Ing. Václav Mojžíš, Csc., spoluzakladatel Dopravní fakulty Jana Pernera v Pardubicích

(signatáři otevřeného dopisu kolegia odborníků k řešení Železničního uzlu Brnu adresovaného Evropské komisi),

představa Onderka tesajícího do kamene autory různých studií, které vyšly v neprospěch odsunu (Fakulta dopravy ČVUT, CityPlan či Centrum dopravního výzkumu), a nebo představa tesání ministra dopravy Víta Bárty, který nyní na několik let zařízl financování odsunu nádraží, je více než veselá.

 

A samozřejmě že nejvíce vzrušující je představa, jak Roman Onderka tesá (a následně kamenuje) sám sebe. Řečeno s klasikem: Každé malé dítě ví, že Roman Onderka byl zhruba do léta 2007 velikým zastáncem nádraží v centru. Ví to občané Židenic kolem tratě, které Onderka ještě jako opoziční zastupitel a železničář přesvědčoval, ať neustupují tlaku a nedávají se lacino. Ví to jeho voliči, kteří ho v roce 2006 volili v neposlední řadě proto, že občanská koalice Nádraží v centru podporovala v kampani do komunálních voleb i jeho stranu (sám jsem u nádražních stánků utvrzoval voliče, co se ptali na názor stran k nádraží, že ČSSD je proti přesunu, ať ji bez obavy volí), dodnes na internetu visí jeho názory na danou problematiku. Ví to také jeho straničtí kolegové, kteří dodnes nechápou, proč změnil názor poté, co multikriteriální analýza, kterou spolu s koaličními partnery zadal, dopadla suverénně pro zachování nádraží v centru.

A ví to konečně moc dobře i on sám: Na oficiálních, před pár dny inovovaných stránkách brněnské sociální demokracie visí v sekci Dokumenty či Volební program dosud platná a schválená Vize rozvoje města Brna:

„Podporujeme rekonstrukci brněnského hlavního železničního uzlu ve stávající poloze. Celý prostor kolem hlavního nádraží je možné řešit tak, aby se železniční uzel nestal bariérou pro rozvoj centra směrem na jih. Existuje návrh rekonstrukce nádraží až na kapacitu minimálně 14 nástupních hran (návrh dr. ing. Rudolfa Nedvěda z roku 1990) s minimálně čtyřmi rovnými nástupními hranami o minimální délce 450 m plně dostačujícím pro dlouhé mezinárodní expresy. (Pozn.: pozdější řešení občanské koalice Nádraží v centru zmíněnou variantu ještě vylepšuje.) Případné zapojení vysokorychlostních tratí na brněnské hlavní nádraží je otázkou vlastního trasování těchto tratí a poloha nádraží nebude hrát v tomto případě žádnou roli. Soupravy na těchto tratích jsou totiž schopné pohybu na zcela běžných tratích a vjezdu do všech železničních nádraží. Rekonstrukce stávajícího nádraží je mnohem méně finančně náročná než projekt odsunu hlavního nádraží. Propagátoři odsunutého nádraží totiž nevyčíslili všechny náklady s odsunem nádraží související.

 

Tak pane Onderko, přeji Vám pevnou ruku, velkou výdrž a hlavně – vostrýho majzla!

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama