Komentáře: Už zase mohu být Čechem: rozsudek o nezákonném jednání policie na Šumavě

Od: Anonym

Anonym — Fri, 25 Mar 2016 00:17:32 +0000

Od: martin

martin — Sun, 01 Mar 2015 16:36:48 +0000

Re: Už zase mohu být Čechem: rozsudek o nezákonném jednání policie na Šumavě
Moc se omlouvam. Zcela omylem jsem Vas příspěvek označil jakonenevhodný a nedaří se mi spojit se správcem diskuse. Vase názory mi naprosto konvenuji a s obdivem Smékal klobouk jak trpělivě s tím blbem diskutujete.

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Fri, 07 Feb 2014 07:38:55 +0000

Nejde o chápání lesa
jako „fabriky na dřevo“. Jde o chápání lesa jako biotopu, ve kterém dominují, alspoň z lidského pohledu, vzrostlé stromy (pro zjednodušení pomíjím „lesy“ ze zakrslých stromů po kolena, které se sem řadí prostě proto, že vhodnější „škatulka“ mezi biotopy prostě není).
Lesy na Šumavě ztratily po neřešené kůrovcové kalamitě, pod taktovkou „zelených“, prakticky veškeré atributy lesního biotopu. Nejsou schopny chránit zvěř, nejsou schopny kumulovat vodu, nejsou schopny ovlivňovat zástinem bylinné patro, nejsou schopny chránit půdu proti erozi (atd.). V řadě oblastí Šumavy by nynější „les“ plnohodnotně nahradily řídce rozestavěné betonové sloupky (a ještě by to bylo bezpečnější pro turisty).

Jinak v těch Jizerkách „sudetská kulturní krajina“ zahynula v okamžiku, kdy se původní porosty nahradily nepůvodnímy smrky (v důsledku chamtivosti německé šlechty). Její následná existence už byla jen takovým „čekáním ve frontě před hřbitovem“.

Od: daniel

daniel — Wed, 05 Feb 2014 10:58:13 +0000

pokr.
Na hřebenech.
Tam, kam se ani těžká technika, ani dřevorubci nedostali.
Dodnes tam stojí pahýly mrtvých smrků, ale ty už přerůstá nespočet generací jejich potomků.
To vše promícháno v divoké změti s jeřáby, břízami vrbkami, buky a habřinami.

Je to do očí bijící důkaz toho, že když člověk nebude do kalamity zasahovat, výsledek je diametrálně lepší, než když se pokusí hospodařit.

Tam, kde se zasahovalo, totiž les stále nevypadá zdravě.
Stromy stojí jak vojáci na buzerplace, zasychají jim výsady, podepisují se na nich mokré i suché extrémy.

A kolik ta sranda za čtyřicet let stála?
Možná by bylo celkem vtipné spočítat na kolik přišel kubík dřeva z Jizerek a zahrnout samozřejmě i to, co následovalo až doteď…

Těžko byste našel na světě dražší dřevo.
Pravděpodobně by přišlo levněji dovážet eben…

A „zasahovat“ na Šumavě by pak nikoho ani nenapadlo!

Od: daniel

daniel — Wed, 05 Feb 2014 10:32:21 +0000

Co s tím má do činění materialismus?
Chápání lesa jako skladu dřeva a fabriky je ryze materialistické a je v příkrém rozporu s funkcí lesa v Národním parku, kde je nutno uvažovat v naprosto jiném časovém horizontu.

Kůrovcovou kalamitu, její řešení, následky a výsledky různých přístupů k řešení mám kontinuálně na dosah ruky ve svém bydlišti přes čtyřicet let.
Zažil jsem v Jizerských horách, se kterými je můj rod od nepaměti neoddělitelně srostlý, časy, kdy jste celý den nevyšel ze stínu mohutných smrků, pokrytých lišejníky.
Zažil jsem umírání těch prastarých lesů.
Viděl jsem hrůzu plošných zásahů, buldozery planýrující lesní oddělení a pokusy o nové zalesňování.
Viděl jsem devastaci nevídaných rozměrů, smrt sudetské kulturní krajiny, likvidaci prastarých žulových chodníčků, mostků a cest.
Viděl jsem zoufalou a často neskutečně sisyfovskou snahu udržet na odlesněných planinách vodu a život…

Víte, kde byly nejmenší problémy a kde, absolutně bez lidského přičinění, dnes nejvíce kypí život a druhová rozmanitost?

pokr.

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Wed, 05 Feb 2014 07:29:40 +0000

Co s tím má co dělat materialismus?
ad 1: Strom takto nezabije všechny brouky, dokonce i stromy, které následně odumřou, zalijí část brouků pryskyřicí. To prostě není mechanismus, který by zabránil šíření kůrovce.
Ani s těmi semenáčky nemáte pravdu, protože na tom, že nebyl napaden velkým množstvím brouků, nemusí mít konkrétní strom žádnou „zásluhu“ a jeho genetický materiál nebude obsahovat geny pro resistenci.

ad 2: Dělali to jiní.

ad 3: To nejsou „nenávistné projevy“, to je konstatování faktů.

Od: daniel

daniel — Tue, 04 Feb 2014 09:31:26 +0000

Ach ta materialistická ideologie a teorie.
1. Pokud vitální strom napadne podlimitní množství brouka, strom ho zabije pryskyřicí.
Brouk je tedy mrtvý a nemůže se tak stát zdrojem dalšího šíření.
Naopak, semenáčky takového stromu jsou pak proti kůrovci odolnější, ta informace a zkušenost tam zůstává a promítne se do dalších generací schopností produkce většího množství pryskyřice.

2. Pokud máte nějaké informace o porušení zákona na ochranu životního prostředí, podejte trestní oznámení, já bych to na vašem místě udělal.

3.Vaše iracionálně nenávistné výlevy o ekofašistech a bezcenných magorech bych, s ohledem na zjevně pouze teoretické a povrchní vhledy do problému, které tu demonstrujete, ponechal bez přiměřeně peprné reakce, kterou byste si zasloužil.

Od: A. S. Pergill

A. S. Pergill — Tue, 04 Feb 2014 07:53:06 +0000

Mýlíte se vy.
1. I „napravitelně“ napadený strom se stane druhotným zdrojem kůrovce
2. Nejbrutálněji se těžilo za „ekologického vedení“, před nástupem Stráského, který tyto aktivity omezil na nezbytné minimum. Čímž vzbudil u u „ekologů“, ekonomicky zainteresovaných na brutální těžbě, nehynoucí nenávist.
3. Hlavním problémem statutu NP je ten, že dává prakticky neomezenou pravomoc bezcenným magorům, kteří za to, co prosazují, nenesou naproto žádnou odpovědnost.

Od: daniel

daniel — Mon, 03 Feb 2014 20:19:56 +0000

Mýlíte se. Holoseče jsou výsledkem průmyslového hospodaření.
Pokud by byly v nárazníkovém pásmu důsledně odtěženy pouze stromy nenapravitelně napadené, které by pak byly částečně ponechány v prostoru a použity jako lapače, úspěšnost doletu kůrovce by se řádově snížila a ten by tak nemohl způsobit kalamitu.
Je to velmi jednoduché, takto- ,ostrovně, těžený les je, díky nestejně starému porostu a přirozeně, náletem, získané rozmanitosti, podstatně odolnější proti napadení kůrovcem. Houštiny a křoviny, které jsou v takto vedeném lese časté, skýtají hnízdiště četným požíračům brouka a vzrostlé, a tedy i méně odolné, stromy jsou dostatečně daleko od sebe pro úspěšný dolet kůrovce, který je mezi 11- 20 metry. To podle větru a členitosti porostu.
Na holosečích a za příznivého větru však brouk hravě překoná i 50- 70 metrů…

Kůrovec se však u nás používá jako vítaná záminka k brutální a plošné těžbě.
Holoseče a eroze jsou tak výsledkem nenažranosti a krátkozrakosti těžařů, ne vinou brouka…

Žiju na samotě v Jizerkách, to, o čem píšu, vidím okolo sebe.

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Mon, 03 Feb 2014 07:07:51 +0000

Holoseče
a plochy pokryté odumřelým lesem jsou dílem kůrovce. To hlásá, kromě normálních lidí a lesních odborníků, i hnutí Duha spolu s dalšími ekofašisty. Ekofašisté ovšem považují, na rozdíl od normálních lidí, tento stav za „normální“, či „pozitivní“.