Reklama
 
Blog | Matěj Hollan

Jan Farský (TOP09): Milujeme hazard a pomáháme mu

V pondělí ráno jsem si na cestu na seminář o hazardu pro ústecké zastupitele a úředníky koupil v podchodu pod krněnským nádražím Respekt a pustil jsem se do rozhovoru s poslancem Farským, Bez Kalouska TOP09 nepřežije. O chvíli později se mi udělalo nevolno, protože tam opět zopakoval svou obehranou písničku, že prosadil protihazardní zákon „díky němuž obce získaly možnost regulace hazardu na svém území“. Poté dokonce pochválil Kalouska, že se u onoho „protihazardního“ zákona „postavil za to, co jsem navrhoval“.

Když by to byl spor jen o právo, tak by mi to bylo jedno. Zločinec často nepřizná, že porušil zákon, ale přesto sedí. Farský si patrně vsugeroval pocit, že udělal protihazardní zákon, ale ve skutečnosti jeho vinou nemohou obce regulovat hazard a Česká republika si prodlužuje svoje prvenství v počtu hazardních přístrojů na počet obyvatel a v počtu gamblerů.

Pojďme to vzít chronologicky (podrobněji kdyžtak na časové ose):

Historicky tu byly výherní hrací přístroje, zprvu se jím podle páky říkalo jednorucí bandité, později se vyvinuly v moderní elektronické bedny.

Z těchto beden se mávnutím kouzelného proutku staly bedny, co vypadají úplně stejně, hraje se na nich úplně stejně a jsou stejné, ale protože jsou kouzelným proutkem-drátem napojeny na centrální síť, tak jim Ministerstvo financí prorazilo díru v zákoně a začalo je povolovat po celé republice, navzdory obcím a zákonům. O tom svědčí náš projekt MapyHazardu.cz.

Interpretace založena na posudku někdejšího děkana plzeňských práv Zachariáše, kterou vypracoval pro šéfa Sazky, Hušáka, vytvořila konstrukci, že obce nemohou tyto nové mašiny s připojením do centrální sítě nijak omezovat. A Ministerstvo financí vedené Miroslavem Kalouskem (TOP09) vyhlášky obcí nerespektovalo a povolovalo všechno všude.

Jak šel čas, tak se to několika obcím – Chrastavě, Františkovým Lázním a Kladnu – přestalo líbit a schválily si vyhlášky, že omezují všechny druhy hazardních přístrojů. Vyhlášky byly Ministerstvem vnitra napadeny u Ústavního soudu a tam nějakou dobu ležely.

Do toho přišly volby 2010, ve kterých díky preferenčním hlasům vyskákal v Libereckém kraji z posledního místa semilský starosta Jan Farský. Jeho téma byly veřejné zakázky. Z nějakého důvodu si ale nechal od Kalouska přidělit ještě téma hazardu. Jak sám přiznával, dřív ho neřešil. Bez jakýchkoliv analýz dopadů na ekonomiku, zdraví obyvatelstva, znalostí sociálních dopadů, komparaci práva se zahraničím s kolegy z jiných stran a se zástupci hazardu sesmolili na jaře 2011 jakousi novelu. Ta vycházela z tehdy přijímaného stavu, že obce nemohou Kalouskovy automaty regulovat a tuto možnost jim přisuzovala, ale až od roku 2015. Obsahovala krom toho hrozně hloupě napsaný pokus cenzurovat internet kvůli internetovému sázení, což o pár týdnů později posloužilo jako bezvadný bílý psík, za velké slávy se ze zákona vypustila a ten zbytek se označil za protihazardní.

 

Reklama

Soud nebo život

Takový malý problém byl, že předtím, než sněmovna poslala do senátu znění zákona, rozhodl v černu 2011 Ústavní soud, že obce nejenže právo regulovat veškerý hazard nově nabydou, ale že ho i vždy měly a Ministerstvo financí ho jen neuznávalo. Toto právo plyne obcím přímo z Ústavy. Farského zákon ale obsahoval přechodné ustanovení, které toto ústavní právo omezovalo až do roku 2015 (kdy bude úplně jiná sněmovna, jiné složení zastupitelstev atd.).

Co udělal v reakci na nález Ústavního soudu zákonodárný sbor? Nic. Sněmovna to poslala do senátu, senát to s drobnou úpravou vrátil do sněmovny, ta to schválila a Klaus podepsal, což bylo docela zvláštní, protože v roce 2010 velmi podobnou novelu vetoval.

Získali jsme tedy protiústavní zákon, který obcím odňal možnost regulovat hazard na několik let. Jako bonus ze zákona zmizel zákaz povolovat automaty poblíž škol, školek, kostelů či úřadů, takže teď se může legálně povolit hazard kdekoliv.

Obce, které chtějí hazard regulovat, se kvůli tomu dnes složitě soudí s Ministerstvem financí a napadají u Ústavního soudu ono přechodné ustanovení. Zachová-li Ústavní soud svoje loňské názory, přechodné ustanovení ze zákona vyškrtne. Než se tak ale stane, hazard získává jeden den za druhým, kdy může zcela nerušeně v počtech desítkách tisíc kusů proti vůli obcí fungovat, vydělávat (zisky provozovatelů hazardu jsou v řádech desítek miliard) a vyrábět nové a nové gamblery, rozpady rodin, návazanou kriminalitu a tak.

Když by Farský chtěl hazard skutečně regulovat, jistě by vyvinul veškerou možnou iniciativu, aby zákon buď změnil, nebo zastavil projednávání, snažil by se, aby ho senát vrátil v podobě odpovídající Ústavě atd. Není bez zajímavosti, že k zákonodárné iniciativě vedoucí ke zrušení tohoto protiústavního ustanovení vyzval i Veřejný ochránce práv, který dlouhodobě poukazuje na protiprávní stav panující v oblasti loterií: „Ochránce doporučuje Poslanecké sněmovně, aby formou poslanecké iniciativy (čl. 41 odst. 2 Ústavy) zrušila ustanovení článku II odst. 4 zákona č. 300/2011 Sb. “. Že neuhádnete, jak zákonodárci s tímto ombudsmanovým podnětem naložili

Pokud to shrneme, kvůli Janu Farskému – a ostatním poslancům, ale on si to vzal jako vlajkovou loď – jsou města doteď plná heren. Asi je zbytečné spekulovat, jaké byly Farského motivace a proč jako právník doteď zastává z hlediska práva neuhajitelný postoj. Ve výroční zprávě BIS za minulý rok se píše: Zástupci hazardní lobby ovlivňovali legislativní proces, který upravoval a zpřísňoval podmínky pro podnikání v hazardu, a to přes instituce, kde se o podobě nové legislativy rozhodovalo.O kom asi mluví?