Takový běžný politik vám zakládá celou svou činnost na víře. Věří, že ač lže v přímém přenosu, reklamní agentura bude tak dobrá, že i tak vyhraje. Věří, že lež bude volitelnější než pravda. Věří, nikdo ze členů partaje by rozhodně nevzal úplatek. Často také věří něčemu navzdory prokazatelným faktům. Pokud například odborníci vypočtou, že na navržené nádraží se nevejde dostatek vlaků a že nebude moci být dobře obslouženo dopravou, politici přesto věří, že ano. Věří, že státní bankrot se nám prostě vyhne, protože si nás prostě nevšimne. Nebo věří, že po zákazu kouření v hospodách zkrachují všechny hospodské podniky. Dokonce jsou i tací, kteří věří, že oteplení planety nenastane, a to navíc bohužel, protože trochu teplíčka ještě nikoho nezabilo. Věří, že jejich víra je ochrání, a my tyto světce znovu a znovu volíme, protože věříme, že nám budou vládnout zdravě, chutně a hospodárně. Tato opětovaná a silná víra je našim volním rozhodnutím.
Jako maxima tohoto spolku politických věřících nám byl dán stavební zákon. Ten stojí výhradně na neporazitelné víře, na víře pevné jak skála.
Věřte nevěřte, gró stavebního zákona spočívá v udělení stavebního povolení. Teprve ono nám dává tu možnost stavebně se zgusta vyřádit, ať již dálnicí, železnicí, hypermarketem, golfovým hřištěm nebo skrovnou chatičkou.
A jakpak toto vysněné stavební povolení získat? Investor stavby, třeba ŘSD (takže stát jedním svým chapadlem), musí nejprve získat územní rozhodnutí na stavbu. To se smí vydat jen tehdy, pokud je vytoužená stavba v souladu s územním plánem obce, kraje a tzv. politikou územního rozvoje, což jsou dokumenty schvalované věřícími politiky různých úrovní. Jak toto územní rozhodnutí stát-úřad vydá, stát-investor si zažádá o stavební povolení, které mu stát-úřad opět vydá a stát-zastupitel mu na to pošle peníze.
Tento kerberoidní trojjediný stát má pramálo důvodů se sám se sebou hádat. Od toho jsou tu nedůvěřivé protistátní živly pokoutně se sdružujících do čertovských o. s. a stále něco namítajících. Aby tito heretici nemohli posvěcené stavbě zabránit, Bůh Otec (stát-zastupitel) vydal boží přikázání (§ 94, odst. 5 stavebního zákona), které Božímu Synu (státu-investorovi) zaručuje, že jak jednou stavební povolení od Svatého Ducha (státu-úřadu) získá, již mu ve svaté výstavbě nezabrání ani Satanáš (občan).
Konkrétně je to ošetřeno takto: Podle práva musí být územní rozhodnutí vydáno v souladu s územními plány (obcí, krajů, státu). U procesu vydávání musí být řádně dodržen zákon. Má-li občan pocit, že jeho právo bylo porušeno, může se obrátit k soudu. Také se může obrátit, pokud se domnívá, že územní rozhodnutí bylo vydáno bez opory v územním plánu. Soud se k tomu „někdy“ vysloví. Má-li však stát-investor v ruce platné územní rozhodnutí, zažádá si o stavení povolení a toto dostane není mu možné nijak odebrat, smajlík. (§ 94, odst. 5 stavebního zákona: Dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po právní moci stavebního povolení nebo udělení souhlasu stavebního úřadu (§ 106 odst. 1), územní rozhodnutí se již nevydává.)
Proč? Protože stát-investor jednal „v dobré víře“, nemohl přeci tušit, že stát-úřad vydá územní rozhodnutí v rozporu se zákonem, ne ne.
Kapišto? Stát-úřad vydá územní rozhodnutí, poruší u toho všechny zákony vesmíru, bude to v rozporu s územními plány, ale někdo tam ten štempl prostě dá (a třeba dostane deset miliónů a odjede na Bahamy, nebo se mu zaplatí změna identity, nebo ho zastřelej), územní rozhodnutí je platné, protistátní živel občan podá žalobu, mezitím stát-úřad v dobré víře jsoucímu státu-investorovi vydá stavební povolení, stavba může začít. Soud může vydat jaký chce rozsudek, ale všemocná „dobrá víra“ tohoto ďábla přemůže a jede se dál!
Abych byl konkrétní – radní jihomoravského kraje, věřící Procházková, nedávno uvedla (11.00), že dálnici R52 přes Mikulov, které momentálně chybí krajský územní plán (přesněji územní plán velkého územního celku Břeclavska), může stavební úřad vydat územní rozhodnutí pouze na základě územního plánu obce (v zákoně je napsáno, že nemůže, že pro dálnici pouhý územní plán obce nestačí). Takže s nadějí očekávám, že někdo ze stavebního úřadu to územní rozhodnutí – protizákonně – vydá, stát-investor požádá o stavební povolení, dostane ho, soud zruší územní rozhodnutí pro naprosté porušení všeho a ****o!
A tak to lze dělat nyní, prosím, kdykoliv.
Pohledem amatérského religionisty jsme v situaci, kde ke stavbě čehokoliv lze dospět sola fide – pouze vírou. Martin Luther by měl radost: opravdu to funguje!!!