Za Onderkova panování jsem se poprvé setkal s cenzurou v oficiálním radničním periodiku, Brněnském Metropolitanu. Bylo to v roce 2010 – tehdy jsme se Svaťou Bartíkem na základě mnohočetných dotazů podle zákona o svobodném přístupu k informacím zjistili, že stavební úřad magistrátu není nezávislou státní správou, jak podle zákona musí být, ale že s investorem přímo spolupracuje na prosazení jeho záměru.
Na nezávislost stavebních úřadů by si asi nikdo nevsadil, když město nějaký záměr protlačit chce, tak to prostě stavební úřad povolí, zákon nezákon. Dokonce, jak jsme tehdy zjistili, to zaměstnanci magistrátu považují za správné, viz vyjádření šéfa Speciálního stavebního úřadu Magistrátu města Brna:
„Dle § 4 správního řádu ‚správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem‘. Veřejný zájem zde nepředstavují odpůrci přestavby železničního uzlu, ale Vláda České republiky, která v roce 2002 usnesením schválila přestavbu železničního uzlu dle platného územního plánu, tedy s nádražím v odsunuté poloze nádraží. Demokraticky zvolené Zastupitelstvo města Brna před tím v roce 1994 a také v předcházejících letech schválilo územní plán města, který je rovněž projevem veřejného zájmu. I po volbách v roce 2006, přestože v radě města sedí odpůrci přestavby, je přestavba uzlu v připravované variantě městem a krajem podporována. Nejen stavební úřady, ale i soudy musí ctít veřejný zájem, což se bohužel v případě Krajského soudu v Brně často neděje.“
Mojmír Boháček
Sepsal jsem o tom tehdy na blog Respektu článek „Brněnská parodie na nezávislou státní správu“ a zkoušel jsem o tomto závažném pochybení magistrátu napsat článek do Metropolitanu. Radniční zpravodaje jsou noviny, které si my všichni platíme ze svých daní a ze zákona mají povinnost informovat objektivně o dění ve městě. Není výjimkou, že se z radničního periodika stane tribuna nejlepšího starosty; opozice, natož hlas veřejnosti, není připuštěn. V brněnském případě to bylo podobné. Několikrát nám „redakční rada“ – což u nás v Brně není na radnici personálně nezávislá struktura, ale jsou to zaměstnanci magistrátu – napsala, že se moc omlouvají, ale do Metropolitanu se to bohužel nevešlo.
Napadlo nás proto, že pod fiktivním jménem Mojmíra Boháčka sepíšeme zcela devótní, pochlebovačný článek opěvující velkou koalici ODS a ČSSD, který se hemžil výrazy jako „budou orat brázdu pro dobro Brňanů“. Za jeho otištění by se stydělo snad i Rudé právo. Předpokládali jsme, že to nemohou otisknout. Otiskli (str. 9).
Legraci máme rádi, ale pro jistotu na vás podáme žalobu
Pak už jsme začali Žít Brno. Pohnutou historii tohoto sousloví patrně všichni znají, na počest současného Onderkova cenzurního zásahu byl odemčen i článek Respektu z roku 2011. Magistrát si už v roce 2010 nechal od jakési slovenské reklamky zpracovat svou „City Identity“, z které jaksi vyplynulo, že nový městský slogan musí znít Žít Brno. Dodnes lze na webu města dohledat tehdejší reportáž České televize, kde paní z té slovenské firmy říká, že „slogan můžete udělat nejhorší na světě; pokud ho dobře podpoříte a zavedete, tehdy žije a začnete mu věřit“.
Brno ho neumělo podpořit nijak, tak to jako tradičně strčilo do šuplíku. Onu doménu www.zitbrno.cz si ale zaregistroval kamarád a ovinář na volné noze Michal Kašpárek. Nasadil tam nějaký generický obsah na téma „Brno, šlapky, pivo“, ale když měl po roce zaplatit za doménu dalších 200 Kč, připadlo mu, že by se na tom mohl rozjet nějaký kvalitnější obsah.
A tehdy vznikla satirická úderka Žít Brno. První měsíc fungování portálu se odehrával v čistě mystifikační rovině, mnoho lidí bylo zmateno, jestli je to skutečně oficiální stránka města, nebo není – jak jsme totiž záhy zjistili, satira se od politické reality v Brně nedá odlišit. Úvodní fáze existence Žít Brno končila přejmenováním Brna na Krno.
Radnice a magistrát tehdy hrozně zmatkovaly. Posílaly nám emaily, kde chřestily paragrafy, co všechno porušujeme za zákony – že „mají legraci rádi, ale…“. Prý zneužíváme logo města Brna, šíříme poplašné zprávy atd. Pak někdo chytrý Onderkovi vysvětlil, že pokud politik bojuje proti satiře, vždycky se tím zesměšní, a že nejlíp udělají, když nás budou ignorovat.
To ale Onderkovi nebránilo v tom, aby zadal svým právníkům příkaz, ať zkusí náš web sestřelit. Právník tedy napsal poskytovali webhostingu, že jsme protizákonní živlové, ať nás smažou, a poskytovatel vyhověl. Tehdy Onderka Žít Brno poprvé vypnul. Přesídlili jsme proto obratem na nějaký americký webhosting, protože nikdo z Brna neumí anglicky – a i kdyby uměl, tak to, že se nějakému primátorovi nelíbí obsah nějakého webu, nebude v USA nikoho zajímat. Upřímně jsme si mysleli, že Onderka a spol. snah nás umlčet zanechají.
Volby za rohem
Je faktem, že musíme brněnské velké koalici hodně vadit. A to nejen tím, že občas o nich píšeme i hodně nekorektně, ale ono někdy paradoxně stačí neříkat nic, jen sdílet jejich oficiální výtvory a vyjádření. Efekt „král je nahý“ se dostavuje.
Leč volby jsou za pár měsíců, náš Facebook měl 17 000 sledujících. Zrušený účet na Facebooku v jejich mysli znamená, že nedokážeme naše názory tak účinně prosazovat. Jako patrně záminka pro pokus nás na FB umlčet posloužila aktuálně projednávaná Aktualizace územního plánu. Když by kolem ní neskákaly různá občanská sdružení, nikdo by o tom vlastně nevěděl, což byl původní účel.
Desítky tisíc připomínek, jež lidé poslali prostřednictvím portálu Nesehnutí – www.mampripominky.cz, je musely řádně vyděsit. Na úterním oficiálním projednávání souborné změny územního plánu, o němž si můžete přečíst na Deníku Referendum, byla atmosféra taková, že by se dala krájet. Cenzorské snahy vyvrcholily tím, že mi kvůli kritice jednání města vypnuli mikrofon.
V čtvrtek pak byl na Stream.cz zveřejněn díl pořadu Troublemaker „Mám připomínky“. Ten informoval právě o webu www.mampripominky.cz a byl (stejně jako ostatní díly) k jednání samosprávy kritický. A tehdy se Onderka a magistrát rozhodli, že se jednou provždy historicky znemožní. Tiskový mluvčí magistrátu Pavel Žára napsal pár hodin po zveřejnění pořadu Seznamu tento srandovní email, kde bez jakékoliv konkretizace tvrdí, že je lživý a požaduje jeho „stažení“. Seznam.cz překvapivě na přání Brna cenzuru nezavedl.
Proto Onderkův právník Jakub Geisler nahlásil facebookový profil Žít Brno za blíže nespecifikované „porušování práv třetí osoby“ – a FB, kde se tyto věci v prvé fázi vyhodnocují nějakým automatem, žádosti vyhověl.
Onderka ani nikdo z dotyčných se zatím k celé situaci odmítají vyjádřit. A proč taky. Pokud se to nebudou snažit uhrát na „útok hackerů“, moc k tomu co dodat není. Jestli a za jak dlouho nám Facebook původní profil obnoví, je těžké odhadovat; okamžitě založený paralelní profil Žít Brno RIP měl jen za první den 11000 followerů. Umlčení se tedy moc nepodařilo.
Noticka: i ve vedení města působí několik normálních lidí, se kterými se můžete v pohodě bavit; na něčem se shodneme, na něčem ne, ale můžete s nimi mít normální vztahy, spolupracovat a klidně i chodit na pivo. Jestli si ale ve svých stranách dokáží vybojovat více prostoru a Onderku se Šťástkou poslat do politického důchodu, to je na nich. Popravdě jim jejich situaci vůbec nezávidím.